Když otok nebo dušnost mohou znamenat víc než únavu

Oteklá jedna noha, bolest v lýtku, náhlá dušnost nebo bolest na hrudi. Příznaky, které člověk snadno přičte únavě, namoženému svalu nebo jinému běžnému problému, mohou někdy signalizovat krevní sraženinu. Pokud se uvolní a dostane do plic, může způsobit plicní embolii. V Česku postihne tato nemoc každý rok kolem 10 tisíc lidí.

Celkový počet případů žilní tromboembolické nemoci, kam patří hluboká žilní trombóza a plicní embolie, se podle českých odborných zdrojů odhaduje na desítky tisíc ročně. Na riziko trombózy upozorňuje Světový den trombózy, který připadá na 13. října. Letošní mezinárodní kampaň zdůrazňuje riziko krevních sraženin u žen v různých životních obdobích, kdy mohou hrát roli hormonální změny, těhotenství, období po porodu nebo hormonální léčba.

Otok jedné nohy nepodceňujte Hluboká žilní trombóza vzniká nejčastěji v hlubokých žilách dolních končetin. Krevní sraženina může omezit průtok krve a způsobit otok, bolest nebo citlivost, pocit tepla či změnu barvy kůže. Typické je, že se potíže objeví především na jedné končetině. Ne každý otok nebo bolest ale znamená trombózu, podobné příznaky mohou mít i jiné zdravotní potíže. Nebezpečí nastává ve chvíli, kdy se část sraženiny uvolní a putuje krevním řečištěm do plic. Náhlá dušnost už není něco, co se vyplatí rozchodit.

Plicní embolie může přijít náhle. Mezi její možné příznaky patří náhle vzniklá dušnost, bolest na hrudi, zrychlený tep nebo kašel. Při závažné embolii může dojít až ke kolapsu. „Při náhle vzniklé dušnosti nebo bolesti na hrudi bychom neměli čekat, zda potíže samy odezní. Plicní embolie může být závažný stav a vyžaduje rychlé lékařské posouzení,“ říká Peter Salaj, vedoucí Centra pro trombózu a hemostázu Ústavu hematologie a krevní transfuze. Při výrazné dušnosti, bolesti na hrudi, vykašlávání krve nebo kolapsu je nutné vyhledat akutní lékařskou pomoc.

Trombóza se netýká jen seniorů Riziko krevní sraženiny se během života mění a závisí na kombinaci více faktorů. Patří mezi ně věk, předchozí trombóza, některé vrozené či získané poruchy srážlivosti, delší nehybnost, operace, některá onemocnění nebo hormonální léčba.

U žen hrají roli také situace spojené s reprodukčním zdravím. Těhotenství zvyšuje riziko žilní krevní sraženiny přibližně čtyř až pětinásobně, přičemž nejvyšší je v období po porodu. Vyplatí se proto znát vlastní rizikové faktory a při zdravotních potížích je sdělit lékaři.

„Neznamená to, že žena, která je těhotná nebo užívá hormonální přípravek, trombózu dostane. Riziko je individuální a závisí na více okolnostech. Důležitá je proto znalost osobní i rodinné anamnézy a celkového zdravotního stavu a hematologické sledování během těhotenství i v období šestinedělí v konkrétních případech,“ vysvětluje Peter Salaj.

„Hustá krev“ je příliš jednoduché vysvětlení O lidech, kteří mají sklon ke vzniku krevních sraženin, se někdy říká, že mají hustou krev. Ve skutečnosti je krevní srážení mnohem složitější. Organismus musí udržovat rovnováhu mezi schopností krvácení zastavit a schopností zabránit tomu, aby se krev srážela tam, kde nemá.

Právě poruchami tohoto systému se zabývá Centrum pro trombózu a hemostázu ÚHKT. Specializuje se na diagnostiku a léčbu poruch krevní srážlivosti a věnuje se stavům spojeným s krvácením i problematice trombózy a trombofilních stavů. ÚHKT se dlouhodobě věnuje také pacientům s vrozenými poruchami koagulace, například hemofilií A a B nebo von Willebrandovou chorobou.

Kdo má své riziko znát Neexistuje jednoduchý test, který by každému člověku řekl, zda trombózu dostane. Žilní tromboembolická nemoc je multifaktoriální, na jejím vzniku se podílejí různé vrozené i získané faktory. U pacientů s prodělanou trombózou může být důležité zjistit, za jakých okolností vznikla a jaké je riziko jejího opakování.

Pozornost je vhodná zejména při kombinaci více rizikových faktorů, například pokud člověk prodělal trombózu v minulosti a současně ho čeká operace nebo delší období omezené pohyblivosti. „Smyslem specializované hematologie není pouze léčit následky trombózy. Důležité je také rozpoznat, u koho může být riziko zvýšené, a podle konkrétní situace nastavit další postup. Hlavním cílem je předcházet možným komplikacím,“ říká Salaj.

Tři situace, kdy nečekat Náhle oteklá nebo bolestivá jedna noha může znamenat hlubokou žilní trombózu, zejména pokud se potíže objeví bez zjevné příčiny. Náhlá dušnost může být jedním z příznaků plicní embolie. Dušnost společně s bolestí na hrudi, zrychleným tepem nebo vykašláváním krve vyžaduje akutní lékařskou pomoc.

Ne každý z těchto příznaků znamená trombózu, rozhodující je lékařské vyšetření. „Trombóza může mít velmi různý průběh. Proto je dobré znát nejen rizikové faktory, ale také příznaky, které mohou upozornit na závažnou komplikaci. Včasné vyšetření může rozhodnout o dalším postupu léčby,“ dodává Peter Salaj.

Ústav hematologie a krevní transfuze se zabývá diagnostikou a léčbou závažných poruch krvetvorby. Součástí jeho specializované péče jsou také vrozené a získané poruchy krevní koagulace a krevních destiček. ÚHKT propojuje vysoce specializovanou klinickou péči s odborným a výzkumným zázemím.

Centrum pro trombózu a hemostázu ÚHKT se zaměřuje na diagnostiku a terapii poruch krevní srážlivosti. Vedoucím centra je MUDr. Peter Salaj.