Češi chtějí lepší podmínky pro hospodářská zvířata, většina je ochotná si za ně připlatit

Šest z deseti Čechů se v posledním roce setkalo s informacemi o nevhodném zacházení se zvířaty v zemědělských chovech. Podle aktuálního průzkumu* pro Svaz ekologických zemědělců PRO BIO ve spolupráci s platformou Myjsmebio jsou přitom dvě třetiny lidí ochotny zaplatit více za produkt z chovu, který zajišťuje zvířatům lepší podmínky.

Téma dobrých životních podmínek hospodářských zvířat, označované jako animal welfare, se postupně stává jedním z faktorů ovlivňujících spotřebitelská rozhodnutí. Zájem veřejnosti se přitom neomezuje jen na samotné podmínky chovu, ale promítá se i do ochoty zaplatit za šetrnější přístup více. Při srovnatelné ceně bio a konvenčního produktu živočišného původu by 82 procent Čechů zvolilo bio variantu. U hovězího masa je podíl ještě vyšší, 87 procent respondentů by při obdobné ceně dalo přednost českému bio hovězímu před konvenčním dovozovým masem, například z Argentiny.

Průzkum zároveň ukázal, jaké konkrétní aspekty ekologického chovu si lidé spojují s lepšími životními podmínkami zvířat. Za nejdůležitější prvek považuje 73 procent respondentů volný přístup zvířat na pastvu. Více než polovina lidí (57 procent) označuje za významný faktor také etický způsob porážky. Mezi další charakteristiky, které veřejnost vnímá jako důležité, patří přirozený růst kuřat delší než 80 dní (50 procent) a krmení ekologickým krmivem (48 procent).

Kulatý stůl na Ekofarmě Javorník

Oslava 30 let farmy, generační obměna, podmínky ekologického chovu a animal welfare patřily mezi hlavní témata dne otevřených vrat na Ekofarmě Javorník v sobotu 5. září. Návštěvníci měli možnost poznat fungování ekologického hospodářství přímo v praxi a zjistit, co vyšší standardy ekologického chovu znamenají pro každodenní péči o zvířata.

Součástí akce byl také neformální kulatý stůl se zástupci nemocnic, krajů, zřizovatelů a odběratelů, který se za účasti ministra zemědělství věnoval dvěma provázaným tématům: podílu lokálních biopotravin v institucionálním stravování a standardům welfare hospodářských zvířat, které bio produkce zaručuje. Akce pořádané na ekologických farmách v rámci kampaně Září – měsíc biopotravin, slavnostně zahájené 3. září 2026 v Praze, pomáhají přiblížit spotřebitelům i odborné veřejnosti, co ekologické zemědělství a welfare hospodářských zvířat na ekofarmách konkrétně znamenají.

Souvislost mezi welfare zvířat a hospodařením s půdou je přitom zásadní. Téměř 60 procent masného skotu je v Česku chováno na ekologických farmách a chov skotu je úzce spojen s pastvou. Travní porosty dnes tvoří 78 procent veškeré půdy obhospodařované v režimu ekologického zemědělství. Právě proto má podle Svazu PRO BIO bio hovězí maso v institucionálním stravování obrovský, dosud nevyužitý potenciál – spojuje domácí původ, pastevní chov i vyšší standard welfare, který veřejnost dlouhodobě poptává.

„Ekologické zemědělství má svá jasná specifika, a to nejen v tom, jak nakládáme s půdou, ale i v přístupu k welfare hospodářských zvířat. Ekologičtí chovatelé musí dodržovat přísnější standardy, ať jde o prostor pro zvířata, přístup na pastvu, nebo vazbu chovu na travní porosty a půdu, odkud pochází i krmivo. V Česku dnes hospodaříme v ekologickém režimu na 17,7 procenta zemědělské půdy, což nabízí značný produkční potenciál. Okolní státy mají lokální bioprodukci jako přirozenou volbu pro institucionální stravování a touto cestou jde nyní i Česká republika. Proto jsme letos v usnesení vlády potvrdili cíl, aby biopotraviny tvořily alespoň 5 procent potravin v rámci institucionálního stravování. Pomůže to odbytu biopotravin a může to motivovat zpracovatele, aby se více zapojili do vertikály v bio režimu. To byl jeden z bodů dnešního kulatého stolu a vidím v tom velký potenciál u biomléka i u hovězího masa. Řada chovů, zejména masného skotu, už dnes hospodaří v bio režimu, a je škoda, že se toho v jídelnách nemocnic ani škol zatím nevyužívá více. Zároveň je potřeba, aby tato specifika znali i samotní spotřebitelé, a proto považuji za důležité věnovat se marketingu a komunikaci ekologického zemědělství,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Potřeba informovanosti

Právě nedostatek informací průzkum označuje jako jednu z hlavních výzev. Téměř sedm z deseti respondentů přiznává, že nemá dostatek informací o pravidlech a podmínkách ekologických chovů, přestože si je spojují s vyšším standardem péče o zvířata. Ekofarmy, jako je Javorník, mohou tento rozdíl pomoci překlenout tím, že pravidla ekologického zemědělství ukazují přímo v každodenní praxi.

„Průzkum potvrzuje, že osud hospodářských zvířat Čechům není lhostejný a jsou ochotni si za lepší podmínky připlatit. Problém je, že veřejnost často přesně neví, co si má pod pojmem ekologický chov představit. Lidé to poznávají spíš intuitivně přes pastvu nebo delší dobu výkrmu než z konkrétních pravidel. Proto otevíráme farmy, jako je Javorník, veřejnosti, aby si tuhle spojitost mohli ověřit sami a viděli, co vyšší standard v praxi znamená,“ říká Kateřina Urbánková, manažerka Svazu PRO BIO.

Hlavní zjištění průzkumu

60 procent lidí zaznamenalo v posledním roce zprávy o nevhodném zacházení se zvířaty v zemědělských chovech. 66 procent je ochotno zaplatit více za produkty z chovů s lepšími podmínkami pro zvířata. 73 procent považuje volný přístup zvířat na pastvu za nejdůležitější prvek ekologického zemědělství. 82 procent by při stejné ceně zvolilo bio produkt živočišného původu před konvenčním. 87 procent by při srovnatelné ceně dalo přednost českému bio hovězímu před konvenčním dovozovým masem. 69 procent respondentů přiznává, že nemá dostatek informací o pravidlech ekologického zemědělství.

*Průzkum pro Svaz ekologických zemědělců PRO BIO a platformu Myjsmebio byl realizován na reprezentativním vzorku 1000 respondentů z celé České republiky během června 2026 prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.