Letní zažívací potíže: kdy jde o signál, že tělo potřebuje víc

Léto je pro trávení období, kdy musí zvládat víc, než je obvyklé. Grilované pokrmy, alkohol, pozdní večeře, cestování a nepravidelný režim představují kombinaci, která dokáže i jinak odolné zažívání vyvést z rovnováhy. Zatímco někteří lidé změnu tempa téměř nepocítí, jiní se potýkají s nadýmáním, křečemi nebo průjmy. Nejde přitom jen o to, co člověk snědl – významnou roli hrají vrozené predispozice a složení střevního mikrobiomu. Opakované obtíže proto není vhodné automaticky přičítat dovolené či letnímu jídelníčku. Mohou být signálem, že tělo reaguje na zátěž citlivěji, než jsme zvyklí.

Letní stravování bývá plné kontrastů. Na jedné straně si dopřáváme více ovoce a zeleniny, na druhé straně snadno podlehneme grilovaným a kořeněným jídlům, alkoholu či slazeným nápojům. Vysoké teploty navíc zvyšují riziko alimentárních nákaz a cestování spolehlivě narušuje pravidelný režim i zažívání.

„Každý na tyto nástrahy reaguje jinak. Podílejí se na tom vrozené predispozice i rozdíly ve složení střevního mikrobiomu. Většinou nejde o konkrétní poruchu, ale o souhru genetických předpokladů a změn ve stravování, které navíc vychylují střevní mikroorganismy z jejich obvyklého biorytmu,“ vysvětluje Mgr. Hana Sládková Kavínová, vědecká specialistka na nutriční genetiku ze společnosti GHC Genetics.

Jak podpořit trávení během léta

Samotné genetické predispozice obvykle žádné obtíže nezpůsobují, mohou však ovlivnit, jak organismus zareaguje ve chvíli, kdy je vystaven vyšší zátěži. „Pokud člověk během léta častěji konzumuje větší množství alkoholu, tučných jídel nebo potravin, na které není běžně zvyklý, mohou se geneticky podmíněné rozdíly ve zpracování živin nebo regulaci střevních funkcí projevit výrazněji. Genetika vytváří určitou náchylnost, zatímco životní styl rozhoduje o tom, zda se skutečně projeví,“ dodává odbornice.

Vrozené rizikové faktory se mohou týkat tvorby trávicích enzymů, vstřebávání živin, odbourávání cizorodých látek včetně alkoholu i nastavení imunitního systému. Typickým příkladem je nedostatek enzymu laktázy vedoucí k laktózové intoleranci nebo genetická predispozice k celiakii. Zvýšená citlivost se může projevovat nadýmáním, křečemi, průjmy, zácpou či pocitem plnosti dlouho po jídle. U někoho se obtíže objevují pouze po konzumaci konkrétních potravin, u jiného se zhoršují při stresu nebo změně stravovacích návyků.

Letní potíže obvykle po návratu k běžnému režimu odezní. Pokud se však opakují nebo přetrvávají delší dobu, není vhodné je automaticky přisuzovat dovolené či stresu – mohou signalizovat chronický zdravotní problém. Opakované záněty a přehlížené intolerance mohou vést k chronickým střevním onemocněním, poruchám vstřebávání živin, chronické únavě nebo nechtěnému úbytku hmotnosti. Chronický zánět v kombinaci s nezdravým životním stylem navíc patří mezi známé rizikové faktory nádorových onemocnění trávicího traktu.

Kdy zpozornět a vyhledat lékaře

Kolorektální karcinom vzniká kombinací genetických predispozic a životního stylu. Riziko zvyšuje dlouhodobě vysoká konzumace červeného a průmyslově zpracovaného masa, nízký příjem vlákniny, obezita, kouření, alkohol i nedostatek pohybu. U lidí s genetickou predispozicí může být význam zdravého životního stylu ještě větší, protože pomáhá omezovat působení ovlivnitelných rizikových faktorů. Menší část případů je podmíněna vzácnými patogenními variantami genů, které stojí přibližně za 10 % případů kolorektálního karcinomu.

Mezi varovné signály patří krev ve stolici, změna vyprazdňování, střídání průjmů a zácpy, nevysvětlitelný úbytek hmotnosti, přetrvávající bolesti břicha nebo chudokrevnost projevující se únavou. Pokud některý z těchto příznaků trvá déle než několik týdnů, je namístě vyhledat lékaře. Základem prevence zůstává standardní screening, test na okultní krvácení ve stolici a preventivní kolonoskopie.

Doplnit jej lze také testem ColonScreen od GHC Genetics, který v krvi detekuje markery naznačující přítomnost kolorektálního karcinomu. Pokud je výsledek pozitivní, existuje zvýšené riziko, že se v těle rozvíjí nádorové onemocnění, a pacient je odeslán na další vyšetření. Test nenahrazuje preventivní kolonoskopii ani standardní screening, může je však efektivně doplnit – zejména u lidí, kteří potřebují častější sledování, kolonoskopie je pro ně obtížná nebo již rakovinu prodělali.

„Z hlediska životního stylu nejde o žádné převratné myšlenky. Právě strava má však u nádorů tlustého střeva zásadní vliv,“ zdůrazňuje odbornice. Důležitý je dostatečný příjem vlákniny, především ze zeleniny. „Zelenina obsahuje řadu látek, které pomáhají chránit buňky před poškozením, a navíc představuje nejlepší potravu pro naše prospěšné střevní bakterie. Mezi takové pomocníky patří například izothiokyanáty z brokolice, epigalokatechin galát (EGCG) ze zeleného čaje nebo diallylsulfid obsažený v česneku,“ uzavírá Hana Sládková Kavínová.