
Když aktivní dovolená narazí na pravidla, která většina cestovatelů netuší
Češi patří k nejaktivnějším národům v Evropě a letní dovolenou si jen málokdy představují jako pasivní ležení na pláži pod slunečníkem. Do kufrů a na střechy aut každoročně putují kola, inline brusle, trekové vybavení nebo neopreny. S rostoucí oblibou aktivního odpočinku však úměrně roste i riziko úrazů. Velká část cestovatelů přitom žije v omylu, že běžné cestovní pojištění automaticky kryje jakoukoliv sportovní aktivitu, kterou si na místě vymyslí. Realita v zahraničních nemocnicích pak bývá tvrdým a často extrémně drahým probuzením.
Ferraty a horské túry se stávají typickým příkladem situací, kdy o pojistném plnění rozhodují doslova metry. Při plánování horských výletů málokdo listuje pojistnými podmínkami s metrem v ruce, pojišťovny však nadmořskou výšku i náročnost terénu sledují velmi přísně. Dokud se držíte na vyznačených turistických trasách do výšky 2 500 nebo 3 000 metrů nad mořem, bere vás většina pojišťoven jako běžného rekreačního turistu. Zlom nastává ve chvíli, kdy vás zlákají zajištěné cesty. Náročnější ferraty od stupně C či D, nebo dokonce volný horolezecký terén, už standardní pojistka nepokrývá. Bez speciálního připojištění pro rizikové sporty tak riskujete, že nákladný zásah horské služby nebo transport vrtulníkem zaplatíte sami.
Podobnou revoluci zažívají cyklostezky, kde masivní boom elektrokol vytáhl do náročných horských průsmyků i méně zdatné cyklisty. Vyšší hmotnost stroje a rychlost znamenají vážnější úrazy a také vyšší riziko, že na stezce zraníte někoho jiného. „Evropská legislativa drží u elektrokol jasnou hranici: motor smí pomáhat jen do rychlosti 25 km/h. Pokud asistence funguje i při vyšší rychlosti, ať už jde o rychlá elektrokola z výroby, nebo o podomácku ‚načipované‘ stroje, z pohledu zákona už nesedíte na jízdním kole, ale na motorce. V případě nehody v zahraničí pak pojišťovna odepíše případ jako jízdu na nepojištěném motorovém vozidle a veškeré škody i astronomické náklady na léčbu musíte zaplatit sami,“ varuje Michal Kubiš, místopředseda představenstva společnosti OK GROUP a.s.
Adrenalinové aktivity u moře mají v pojistkách také své červené zóny. Zatímco plavání nebo jízda na obyčejném šlapadle jsou bez problémů, oblíbený kiting, surfing či rafting už většina pojišťoven řadí mezi rizikové sporty, které vyžadují připojištění. Stejně tak skútry, vodní atrakce typu „banán“ nebo rychlé jízdy na vodních lyžích – to vše může být bez správného připojištění finančně velmi bolestivé.
Než otočíte klíčem v zámku a vyrazíte za letním dobrodružstvím, vyplatí se projít několik základních bodů. Zkontrolovat výškové limity a náročnost plánovaných túr, rozlišit rekreaci od organizovaného sportu, pojistit si odpovědnost pro případ, že zraníte někoho jiného, a pamatovat na nulovou toleranci alkoholu. Pozitivní test je totiž nejrychlejší cestou k okamžitému zamítnutí pojistného plnění.
„Sport na dovolené má přinášet radost, ne celoživotní dluhy. Pár set korun za správné připojištění sportovních aktivit je dobrou nejlepší investicí do klidného spánku,“ uzavírá Michal Kubiš.



