Češi pracující v zahraničí nechávají často i tisíce eur, na které by dosáhli

Každý rok vyrazí tisíce Čechů za prací do zahraničí na sezónu, na pár měsíců, někdy jen na letní brigádu. Odvedou svou práci, vrátí se domů a život jde dál. Jenže spolu s nimi se domů často nevrátí něco, co by mělo. Peníze.

Podle společnosti NeoTax si až polovina lidí vůbec neřeší, zda mají nárok na vratku daně, rodinné dávky nebo další úlevy. A přitom právě u krátkodobých či sezónních pracovníků vznikají přeplatky nejčastěji. Často jde o stovky až tisíce eur, které zůstávají na zahraničních úřadech jen proto, že si o ně nikdo neřekl.

Zálohy nejsou konečný účet

Mnoho lidí žije v domnění, že když jim zaměstnavatel každý měsíc strhával daň, je hotovo. Jenže skutečný výpočet probíhá až po skončení roku. Započítává se délka pobytu, výše příjmů, rodinná situace i dostupné slevy. A právě tady se otevírá prostor pro vratky.

„Lidé často přicházejí o peníze jen proto, že neznají pravidla dané země. V některých případech mají dokonce povinnost podat daňové přiznání, i když byli pouze zaměstnanci,“ říká Ivo Brabec, CEO NeoTax.

Belgie: průměrná vratka kolem 1500 eur

Belgie patří mezi země, kde se Češi k penězům dostávají nejčastěji. U nerezidentů se vratky běžně pohybují mezi 500 až 2000 eury, průměr klientů NeoTax je kolem 1500 eur. Rozhoduje správné doložení dokumentů – bez potvrzení o příjmech z domovské země nebo dokladů o rodinné situaci může úřad úlevy odmítnout.

Nejčastěji je potřeba roční potvrzení o příjmech, doklad totožnosti, číslo účtu a někdy i rodné listy dětí či oddací list.

Německo: možnost vratek až čtyři roky zpětně

Německo nabízí ještě širší možnosti. Lidé zde mohou uplatnit náklady na dojíždění, dvojí domácnost nebo další výdaje. Rodiny s dětmi mohou žádat o dětské přídavky, které jsou výrazně vyšší než v Česku. A velkou výhodou je možnost podat daňové přiznání až čtyři roky zpětně.

To otevírá dveře lidem, kteří v Německu pracovali v minulosti, ale své nároky dosud neřešili.

Největší překážkou bývá strach z administrativy

Lidé často nevědí, kde začít. Bojí se jazykové bariéry, formulářů, nebo mají pocit, že „to stejně nebude stát za to“. Jenže podle odborníků se vyplatí alespoň základní posouzení situace. Nárok může vzniknout i tam, kde to člověk nečeká.

Evropské soudy navíc pravidelně řeší nastavení zdanění nerezidentů, což může přinášet nové možnosti i povinnosti. Letos například Soudní dvůr EU řešil belgickou přirážku pro nerezidenty, což znovu otevřelo debatu o férovém přístupu k zahraničním pracovníkům.

Peníze, které by neměly zůstat v cizině

Češi pracující v zahraničí odvádějí poctivou práci a přispívají k ekonomice zemí, které je zaměstnávají. Je proto naprosto legitimní, aby si vyzvedli i to, co jim podle zákona náleží. Nejde jen o administrativu, jde o peníze, které mohou doma udělat velký rozdíl.

A tak zůstává jednoduchá otázka, která stojí za zamyšlení: Nezůstaly někde v zahraničí i vaše peníze?