Češi mají otevřenější cestu k investicím do „medicíny budoucnosti“

Ještě před několika lety platilo, že investice do zdravotnictví a medicínských inovací byly doménou velkých fondů, strategických hráčů a úzké skupiny specializovaných investorů. Dnes se však situace rychle mění. Zdravotnictví se stává jedním z hlavních globálních investičních témat, nejen díky často nadstandardním výnosům, ale také kvůli společenské potřebě: stárnutí populace, rostoucím výdajům rodinných i státních rozpočtů, nedostatku kapacit péče a zátěži, kterou nesou rodiny starající se o dlouhodobě nemocné.

Zároveň se otevírají nové cesty, jak se na tomto trendu může podílet širší investorská veřejnost od akciových trhů a tematických fondů až po crowdfunding.

Proč právě teď: nemoc jako nejdražší „skryté břemeno“ společnosti

Zdravotnictví už dávno není jen výdajová položka státu. V mnoha oblastech se z něj stává strategická infrastruktura a zároveň sektor, kde „neřešení problému“ vychází v čase extrémně draze.

Typickým příkladem je demence a Alzheimerova nemoc. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) žilo v roce 2019/2020 s demencí celosvětově zhruba 55 milionů lidí a celkové náklady spojené s demencí dosáhly v roce 2019 přibližně 1,3 bilionu dolarů; zhruba polovina těchto nákladů souvisí s neformální rodinnou péčí.

Mezinárodní organizace Alzheimer’s Disease International uvádí, že počet lidí s demencí může růst na zhruba 78 milionů do roku 2030 a 139 milionů do roku 2050. Dlouhodobá péče má často odlišnou dynamiku než u řady onkologických diagnóz: nejde jen o zdravotní úkony, ale o roky dohledu nad bezpečností, hygienou, stravou a orientací v prostoru i čase. Právě proto jsou pro plátce péče i státy klíčové včasná diagnostika, prevence a šetrné, ideálně neinvazivní terapie.

Česká realita: kapacity péče narážejí na limity

Česká republika není výjimkou. Tlak na systém dlouhodobé péče a sociálních služeb se v posledních letech dostává do veřejné debaty častěji, mimo jiné kvůli nepříznivé demografii a nedostatku kapacit.

Česká média upozorňují na riziko, že bez zásadních investic a koordinace může v příští dekádě docházet ke zhoršování dostupnosti péče o seniory; regionální predikce varují před výrazným nárůstem populace 70+ a současně i rostoucím počtem lidí s diagnostikovanou i nediagnostikovanou demencí. Právě tento tlak zvyšuje ochotu podporovat nové modely péče (domácí péče, telemedicína, digitální monitoring), diagnostiku i terapie.

Co znamená pojem „medicína budoucnosti“

„Medicína budoucnosti“ označuje proměnu zdravotnictví od reaktivního „léčení následků“ k modelu, který je prediktivní, preventivní a personalizovaný: opírá se o včasnou diagnostiku, biomarkery a data (včetně digitálního monitoringu a telemedicíny), aby zachytával rizika dříve, zkracoval dobu závislosti na péči a zvyšoval soběstačnost, tedy přesně v logice, kterou dnes tlačí demografie, přetížení kapacit a ekonomika chronických onemocnění.

Investoři a farmaceutické firmy zrychlují: MedTech akvizice jako signál změny

Skutečný směr sektoru nejlépe ukazuje tok kapitálu strategických hráčů, velkých farmaceutických a MedTech skupin, které systematicky nakupují technologie s jasným klinickým přínosem a globálním potenciálem.

Příklady některých MedTech akvizic (2024–2026)

• Johnson & Johnson koupil Shockwave Medical (intravaskulární litotrypse) v transakci kolem 13,1 mld. USD.
• Novo Holdings převzal Catalent za zhruba 16,5 mld. USD (výrobní kapacity a infrastruktura moderní farmacie).
• Abbott koupil St. Jude Medical za přibližně 25 mld. USD (kardiologie a zdravotnické prostředky).
• Medtronic získal Covidien v transakci kolem 43 mld. USD (chirurgická a minimálně invazivní řešení).
• Philips koupil BioTelemetry za zhruba 2,8 mld. USD (vzdálený monitoring a diagnostika).
• Siemens Healthineers akvíroval Varian Medical Systems za zhruba 16,4 mld. USD (onko/radiologické technologie).
• Danaher koupil Abcam za přibližně 5,7 mld. USD (diagnostika, biomarkery, výzkumná infrastruktura).

Tyto transakce ukazují, že globální hráči nehledají jen nápady, ale řešení s ověřenou klinickou hodnotou, regulatorní průchodností a možností rychlého škálování.

Neurologické a duševní zdraví: velký zájem investorů

Po letech opatrnosti se pozornost investorů i firem vrací k mozku, neurovědám a duševnímu zdraví. Zatímco ještě před několika lety byla neurologie považována za vysoce rizikovou oblast, v letech 2023–2025 došlo k viditelnému obratu. Hodnota M&A (fúze a akvizice) transakcí v oblasti neurologie a psychiatrie dosáhla v roce 2025 přibližně 30,7 mld. USD a segment CNS (centrální nervová soustava) podle souhrnných dat poprvé překonal i tradičně dominantní onkologii.

Zvlášť výrazné zrychlení nastalo v letech 2024–2025 v oblasti neuropsychiatrie a neuromodulace. Johnson & Johnson oznámil akvizici Intra-Cellular Therapies za přibližně 14,6 mld. USD a Boston Scientific dokončil převzetí Axonics za zhruba 3,7 mld. USD. Tento trend opět potvrzuje posun směrem k projektům s jasnou klinickou a regulatorní trajektorií a potenciálem škálování.

Ekosystém propojení inovátorů a kapitálu

Vedle samotných investic roste i infrastruktura, která propojuje inovátory s investory, strategickými partnery a odborníky. Příkladem je Life Science Intelligence (LSI) z USA, které buduje MedTech výzkumné a networkingové zázemí a organizuje konference zaměřené na budování partnerství. Podobné platformy zrychlují trh a zvyšují přehlednost investičních příležitostí i pro drobné investory.

HealthTech, prevence a longevity

Zdravotnictví se významně posouvá směrem k prevenci. Roste význam trhu označovaného jako „longevity“, tedy dlouhověkost, delší období soběstačnosti a prevence chronických nemocí. Podle organizace Rock Health dosáhlo financování amerických startupů v digitálním zdraví v roce 2025 zhruba 14,2 mld. USD, přičemž konec roku přinesl nejvyšší kvartální aktivitu od poloviny roku 2022.

Crowdfunding ve zdravotnictví: dostupná forma financování

Pro české investory je zásadní, že se rozšiřují vstupní brány do sektoru zdravotnictví. Crowdfunding a investiční platformy umožňují přístup i mimo tradiční fondové struktury. Evropský rámec pro crowdfunding navíc sjednotil pravidla napříč EU a přiblížil tento typ financování běžným investorům.

Společenská odpovědnost a investice: proč lidé víc řeší „kam dávám peníze“

Veřejná debata se mění. Mnoho investorů dnes váží nejen výnos, ale i dopad. Ve zdravotnictví to platí dvojnásob: kvalitní prevence, diagnostika a léčba znamenají méně let závislosti, menší zátěž pro rodiny a nižší tlak na veřejné rozpočty, což je u demence obzvlášť patrné.

Závěr: Globální hra a logika „Big Pharma“

Dnešní tempo změn přeje těm, kteří umějí expandovat i mimo domácí trh. Zdravotnictví se dnes dostává do bodu, kdy se z inovací stávají obchodně a regulatorně uchopitelné platformy. Demografický tlak, technologický pokrok a neudržitelná ekonomika chronických onemocnění nutí celý sektor ke strukturální přestavbě a globální kapitál na tento posun reaguje konkrétními akvizicemi a partnerstvími.

Velké farmaceutické a zdravotnické skupiny systematicky vyhledávají klinicky ověřené, regulatorně průchozí a škálovatelné projekty. Právě v této fázi se láme investiční příběh, nejzajímavější projekty obstojí v praxi a stanou se cílem licenčních dohod, strategických vstupů či úplných akvizic. Pro české investory je dnes výjimečné, že se k této fázi mohou dostat dříve než v minulosti. Výzvou zůstává schopnost dívat se na zdravotnické projekty optikou globálního trhu, porozumět logice tzv. „Big Pharma“ a rozpoznat moment, kdy se z inovace stává aktivum, o které se na mezinárodní úrovni skutečně soutěží.

Autor: David Maršálek
www.H2Global.group | www.MolekularniVodik.cz | www.H2invest.cz

Zdroj: H2 Global Group