Perun: Ohnivý vládce bouře a strážce řádu

Slovanský bůh Perun nikdy nespí, jeho sídlem je koruna starého dubu, jeho hlasem je hrom a jeho krokem blesk, který rozetne oblohu jako ostrá sekera. Pro Slovany byl zosobněním síly, odvahy a spravedlnosti. Nebyl tyran, ale ochránce, který bdí nad světem, aby se nezhroutil do chaosu.

Jeho tvář si lidé představovali jako tvář válečníka: vousatou, přísnou, ale spravedlivou. V ruce držel ohnivou sekeru nebo palici, zbraň, která dokázala zasáhnout i ty síly, které se skrývaly v nejhlubších kořenech světa. Když se Perun rozhněval, nebe potemnělo a země se otřásla, ale když byl spokojený, přinesl déšť, který dal život polím a zahradám.

Nejznámější je jeho věčný boj s bohem Velesem, pánem podsvětí a chaosu. Veles se mění v hada, strom, zvíře nebo mlhu a uniká Perunovým bleskům. Je to hon, který se nikdy nezastaví, protože svět potřebuje oba: řád i chaos, světlo i stín. Když Perun zvítězí, přichází bouře a po ní úroda. Když má navrch Veles, svět se na chvíli ponoří do nejistoty.

Perun byl také ochráncem přísah. Když Slované skládali slib, dělali to „před Perunem“ a věděli, že zrada by přivolala jeho hněv. Jeho posvátným stromem byl dub, nejmocnější strom lesa, a jeho dnem byl čtvrtek, kdy se lidé modlili za sílu, ochranu a spravedlnost.

Dnes je Perun symbolem mužské energie, odvahy a neochvějného postoje. Je připomínkou toho, že síla není jen o boji, ale i o ochraně, odpovědnosti a schopnosti postavit se temnotě v sobě i kolem sebe.

Lenka Žáčková