Barva očí se může měnit celý život. Výrazná změna může signalizovat vážné onemocnění

10.10.2021 \\ Psychologie

Dítě modrookých rodičů nemusí být rovněž modrooké. Nejméně lidí na světě má oči šedé, raritou jsou i zelené. Hnědoocí lidé mohou mít rychlejší reakce než světloocí. To je jen hrstka zajímavostí souvisejících s barvou očí.

Barvu očí určuje duhovka. Zbarvení oka závisí na množství pigmentu právě v duhovce. Pokud ho obsahuje větší množství, jsou oči tmavší barvy, naopak modroocí a zelenoocí lidé mají v duhovce pigmentu méně. „Barevnost duhovky se pohybuje od šedé po tmavě hnědou. Barevnost očí je ovlivněna geneticky, roli zde hraje dědičnost.  Dnes už víme, že na vzniku barevnosti se podílí až 15 genů. Barvu očí dítěte určuje nejen barva očí matky a otce, ale také genetické informace vzdálenějších předků. Není proto s určitostí možné říci, že dítě modrookého páru bude mít stejnou barvu očí jako rodiče,“ vysvětlil Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Barva duhovky je sice dána geneticky, nezůstává však stejná od narození až do stáří. Dokonce se může v průběhu život měnit. „Je běžné, že světlomodré oči novorozenců do prvních tří let života tmavnou, což je dáno tvorbou melaninu pod vlivem slunečního záření.  Někdy oko tmavne až do desátého roku nebo vzácně do dospělosti. Barva očí se může měnit i z důvodu hormonálních změn nebo nesprávného pigmentového vývoje duhovky,“ uvedla Darina Bujalková, lékařka pražské oční kliniky Gemini.

Nejrychleji se mění barva očí po narození. Jen málo miminkům zůstane barva očí taková, s jakou se narodí. „Barvu očí u miminka určuje množství pigmentu, tedy melaninu, a ten se začíná tvořit až po narození. Proto oči novorozenců světlé pleti jsou vždy světlé a postupně tmavnou až do barvy dané jejich genetickou výbavou. Jenom malé procento dětí si ponechá sytě modrou barvu očí, se kterými se narodily. Barva očí se většinou začíná měnit mezi šestým až devátým měsícem života. Miminka tmavé pleti se rodí s tmavýma očima,“ řekla Darina Bujalková.

A právě tmavookých lidí je na světě nejvíce. Dokonce podle historických záznamů byla původní barva duhovky člověka hnědá, modrá barva vznikla mutací později. „Nejčastější barvou očí je hnědá – tu má kolem 75 až 79 procent celosvětové populace. S pěti až sedmi procenty následují lidé s modrýma očima, zelenookých je kolem dvou procent a nejvzácnější barvou očí je šedá, kterou má jen jedno procento lidí,“ popsal Pavel Stodůlka.

Existuje mnoho studií o souvislosti barvy očí a výskytu nemocí. „V jedné ze studií byla zkoumána souvislost výskytu očního melanomu a UV záření i barevnosti očí, přičemž bylo zjištěno, že světloocí lidé byli ohroženější než hnědoocí. Tmavá pigmentace na jednu stranu pohlcuje více UV záření, což chrání před vznikem melanomu, ale na druhou stranu tím zvyšuje teplotu čočky, což může vést ke vzniku šedého zákalu. Také bylo zjištěno, že množství melaninu souvisí s rychlostí přenosu nervového signálu, a tím i s rychlejšími reakcemi hnědookých lidí,“ řekl Pavel Stodůlka.

Výrazná změna barvy může signalizovat řadu závažných onemocnění, která s okem nemusejí vůbec souviset. „Změna barvy oka u dospělého člověka může být varovným signálem onemocnění jak organismu, tak oka samotného. Například zánět, nádor, zelený zákal, krvácení do oka, cizí tělísko v oku mohou však být i příznakem jiných onemocnění a syndromů. Pokud se patrně změní barva oka, je vždy nutné oční vyšetření,“ doporučil Pavel Stodůlka.

Nepatrné změny barvy oka jsou v pořádku a mohou nastat i několikrát během dne. „Velikost zornice a barvu duhovky mohou nepatrně změnit určité situace nebo emoce, jako je hněv či strach. Pigmenty v duhovce se buď stlačují, nebo roztahují a tím se nepatrně mění i barva očí,“ vysvětlila Darina Bujalková.

Ke změnám barvy oka dochází i v souvislosti s věkem. „S přibývajícím věkem dochází ke změnám také v oku. Tkáň duhovky atrofuje, dochází ke ztrátě pimentu, cévy začínají být viditelnějšími, duhovka získává světlejší barvu. Proto mají lidé ve vyšším věku často oči světlejší, než jaké měli v mládí,“ uzavřel Pavel Stodůlka.