Jan Čenský nejen zpíval, ale i zachraňoval!
Na našich zahrádkách se již zelení a květů přibývá každým dnem, ale na vrcholcích Alp v Korutanech se o Velikonocích ještě lyžovalo. Skupina českých umělců v čele se Standou Hložkem, Janem Čenským nebo Mahulenou Bočanovou, se příjemně bavili v jednom z nejoblíbenějším lyžařském středisku Nassfeld. To se pyšní nejvíce slunečními dny, svítí zde plných 850 hodin v průměru za zimní sezonu. Tancovalo se, zpívalo, vyprávělo a samozřejmě se popilo spousta veselých kalíšků. Partička vytvořila tak úžasnou atmosféru, že se někteří jen stěží odtrhli od lyžování na luxusně upravených sjezdovkách.
Nejen známé osobnosti, ale i skalní lyžaři z celé republiky si přišli užít kombinace sportu a kultury, kterou pro ně namíchali manželé Kopalovi. Desítky kilometrů sjezdovek byly každé ráno perfektně připravené, a jak je u našich lyžařů zvykem, většina vyrazila na ranní manšestr. Kolem poledne se hladoví scházeli v restauraci u Slováka, kde jim pan domácí, alias Maťo, servíroval po celou dobu pobytu slovensko – rakousko – české speciality.
Jen pár metrů od sjezdovky, kam se dalo přijet na lyžích, se konal koncert Standy Hložka. Samozřejmě zazněly jeho nejznámější písničky, ale když spustil moravské lidové, tak s ním zpívali úplně všichni. Standa Hložek sdělil několik pocitů jaké to je v Alpách: „Narodil jsem se na Hané, tam se dalo jezdit jenom na běžkách kolem kostela a na poli. To mě moc nebavilo. Tady v horách se trochu bojím. Kdybych se polámal, tak se budu půl roku léčit, ale ohromně se tu kochám a když vidím Alpy, tak jsem naměkko. Skvěle jsem si to tady užil i s celou rodinou. Dříve jsem jezdil sám a teď se jim to snažím vynahradit. A co se týká koncertu, tak to, že všichni zpívali a blbnuli, to mě hodně bavilo,“ vyprávěl Standa Hložek.
Ve svém živlu byla i Mahulena Bočanová, která si tentokrát vyjela bez Márinky. Byl to pro ni nezvyk, jelikož není zvyklá být tak dlouho bez dcery, která ji moc chyběla. Velikonoce v Nassfeldu si nicméně naordinovala tak, aby si pročistila hlavu a byla sama za sebe. A co nám o velikonočním pobytu řekla? „Mohla jsem lyžovat, jak jsem chtěla, jít spát a vstávat, jak jsem chtěla. To potřebuji jednou za čas, abych se nezbláznila. Pozval mě kamarád Petr Kopal již poněkolikáté, vždy se tam ráda vracím. Mám to tam ráda, je tam spousta kamarádů, večer se zasmějeme a lyžování je jako z pohádky,“ dodala odpočatá Mahulena a hned začala vymýšlet, jaké dárečky Márince přiveze.
Když se Jan Čenský chopil mikrofonu, začali přítomní skandovat „Dělání“ a aby nezklamal, společně s celou partou písničku zazpíval a sklidil obrovský aplaus. Málokdo také ví, že je vynikající vypravěč vtipů, vynikající tanečník a teď už i zachránce padajících slečen. Pokud hrála hudba, o tanec s Honzou byla tlačenice. Jakmile „prince“ uviděla jedna slečna, okamžitě se skácela k zemi, a to byla pro něj příležitost, jak projevit svou galantnost. Celou dobu byl středem zájmu a jaký pocit u toho měl, nám odpověděl: „Určitě mi je zájem příjemný, ale když někdo přijde pro podpis, že ho potřebuje pro babičku, tak už je to na pováženou. Každému chlapovi to pořád dělá dobře. A můj vztah k Nassfeldu? Mě hodně baví, že sem jezdí fajn lidi, které sem zve Petr Kopal z CKPK a taky nás, tzv. kašpary, abychom vše oživili. Letos jsem poprvé zažil, že tu bylo i spousta dětí a my dospělí vidíme, že pokračují v naší cestě, a to je moc příjemné,“ vysvětloval Jan Čenský.
Dobrou zprávou je, že se nikdo nezranil, a i když se některé dny všichni veselili až do časných hodin, tak ráno byli všichni čilí. Je sice smutné, že lyžování končí, ale na léto je připraveno spousta programů pro děti i bikeových výletů.
Foto: archiv CKPK