Průzkum: Jak proměnil covid-19 pracovní život v Česku?

Květnový průzkum české personální agentury Advantage Consulting ukazuje, jak se vlivem koronaviru změnil pracovní život v Česku. Řada zavedených změn je podle personalistů trvalá. Na co by se měli zaměstnanci připravit?

Vlivem pandemie koronaviru se home office stal synonymem pracovního života v Česku. Dříve kýžený benefit, který ještě v roce 2019 využívala v České republice jen čtyři procenta pracujících, tedy zhruba 206 tisíc lidí, se takřka ze dne na den stal pro většinu převážně administrativních pracovníků denní rutinou. „Podle našeho průzkumu z května letošního roku zůstalo během koronakrize 44 procent zaměstnanců u stejného zaměstnavatele jako před ní. Zásadně se ale změnil jejich způsob práce. Výhradně z domova pracovalo 32 procent zaměstnanců. Byť byla práce z domova v minulosti velmi chtěným benefitem. Lze ale předpokládat, že i po odeznění všech protiepidemických opatření velká část firem alespoň částečně u práce z domova u svých zaměstnanců zůstane. Některé dokonce zvažují své kanceláře zcela uzavřít. Je ale nutné, aby před tímto rozhodnutím vedení firem vyhodnotilo, zda je práce z domova pro jejich zaměstnance vhodná, zda se nesnížila jejich produktivita a zda jsou jejich výsledky dostačující,“ uvedla Olga Hyklová, majitelka personální agentury Advantage Consulting.

Ruku v ruce s prací z domova jdou i videohovory, které téměř zcela nahradily osobní schůzky mezi kolegy i mezi klienty. Koronavir otočil pracovní život v Česku naruby. Některé změny, která s sebou protipandemická opatření přinesla, budou firmy praktikovat i v budoucnu a mezi ně patří právě komunikace na dálku. „Z našeho průzkumu vyplývá, že během posledního roku absolvovalo téměř 79 procent zaměstnanců online schůzku, 67 procent porad s týmem proběhlo po internetu a 55 procent respondentů se účastnilo virtuálního školení. Schůzky ve virtuálním prostoru jsou začátek efektivní, úsporné a rychlé komunikace, proto se i v budoucnu komunikace mezi zaměstnanci, jejich vedením a klienty výrazně změní. Cestovat kvůli hodinovému jednání přestává firmám dávat smysl, lze tedy předpokládat, že pracovních cest rapidně ubyde i po uvolnění opatření. Konat se bude méně osobních pracovních schůzek, méně bude firemních konferencí a ubude teambuldingů,“ doporučila Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.

Práce z domova má vliv na chod firem, firemní kulturu i vztahy mezi zaměstnanci. „Tím, že nejsou zaměstnanci přítomni osobně v kancelářích, vytrácí se solidarita a sounáležitost s danou firmou, mizí osobní vztahy mezi zaměstnanci, ztrácí se firemní kultura. Zaměstnanci, kteří takto ztratí zázemí firmy, jsou více přístupní ke změně zaměstnání a snadněji se jim z firmy odchází. Stále častěji se setkáváme s tím, že například IT profesím, které v současné době pracují výhradně z domu, je v podstatě jedno, pro koho pracují. Stále častěji je přetahují zahraniční firmy, které jim nabídnou vyšší plat. Může se tedy stát, že firmy, které se rozhodnou své zaměstnance v režimu home office nechat trvale, o ně mohou začít přicházet, protože si jejich zaměstnanci k firmě jednoduše nevytvoří žádný vztah,“ vysvětlila Olga Hyklová. 

Absence zaměstnanců ve firmách zásadním způsobem proměnila oblast benefitů. Některé zmizely natrvalo. „Podle našeho průzkumu přistoupilo k rušení některých benefitů 29 procent firem. Mezi benefity, které ztratily smysl, je samozřejmě práce z domova, dále třeba příspěvky na sport nebo dovolené navíc. Pasé byly i akce, na které sázely především IT firmy, jako například společné sportovní akce, večeře nebo nadstandardní moderní firemní prostředí. Naopak přes šest procent společností zařadilo nové benefity. Mezi nimi se nejčastěji objevují zaměstnanecké soutěže, nadstandardní zdravotní péče, psychologické konzultace, možnost osobního vzdělávání nebo třeba volné pátky,“ vyjmenovala Marcela Vyskoková.

Díky nepřítomnosti zaměstnanců v kancelářích spousta firem výrazně ušetřila na nákladech. „Firmy díky nepřítomnosti zaměstnanců šetří měsíčně desetitisíce. V našem průzkumu z loňského července například přes 30 procent firem uvedlo, že zavedením práce z domova ušetřily na hrazení cestovních nákladů, 32 procent respondentů uvádí, že jim klesly náklady za používání tiskáren, stejné procento ušetřilo na občerstvení pro zaměstnance a 21 procentům firem klesly náklady za energie,“ řekla Olga Hyklová.

Naopak zaměstnancům náklady spojené s jejich povoláním vzrostly. „Nejvíce zaměstnanců (44 procent) uvádí, že jim během práce z domova vzrostly náklady za energie. Mezi dalšími vzrůstajícími výdaji se u 26 procent respondentů objevily náklady na stravu, za kancelářské potřeby (22 procent) nebo vyšší platby za internet (11 procent). S tím musejí zaměstnanci v budoucnu například při změně pracovní pozice počítat, je třeba si uvědomit, že práce z domova je pro spoustu lidí výhodná, ale do nabízeného finančního ohodnocení je třeba kalkulovat s nárůstem nákladů, “ uzavřela Olga Hyklová.